Grenada

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží.

Grenada - zobrazit všechny informace »

 

Grenada

Grenada

cena na vyžádání Zobrazit

 

Mapa destinací

Grenada - informace

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km2 (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110000. Hlavním městem je Saint George's s 4300 obyvateli.

Původními obyvateli ostrova byli příslušníci kmene Arawaků, kteří sem přišli zhruba okolo roku 1100 př. n. l. Ti však byli posléze zmasakrováni bojovnějším kmenem Karibů. Ten na ostrově, který nazývali Camahogne, sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498 (během jeho třetí objevitelské výpravy). Kolumbus ostrov původně chtěl pojmenovat Concepción (Zrození), ale posádka název odmítla a ostrov (kvůli podobnosti se Španělskou Andalusií) přejmenovala po městě Granada. Španělé však ostrov trvale neosídlili. Ostrov v roce 1650 za účelem osídlení zakoupila od Španělska Francie, ale musela o něj ještě bojovat s jeho původními karibskými obyvateli. Po poslední prohrané bitvě s Francouzi v roce 1651 se zbývající Karibové vrhli na smrt z útesu, který Francouzi posléze pojmenovali jako "Le Morne de Sauteurs" (Vrch skokanů), na severu ostrova.

Francouzi na ostrově v roce 1674 ustavili svou kolonii s pozměněným španělským jménem, La Grenade. Ta pak bohatla na obchodu především s cukrem pěstovaným na plantážích velkým množstvím dovezených černých otroků. Hlavním městem se stalo, především díky svému skvělému přírodnímu přístavu, Fort Royal, Brity později přejmenované na nynější Saint George's. Po Francií prohrané sedmileté válce připadla Grenada v roce 1763 na základě Pařížského míru Britům,[8] kteří upravili jméno ostrova na jeho nynější podobu, Grenada. Francouzi ostrov dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, nyní na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli.[8]

V roce 1795 došlo k povstání otroků vedenému Julianem Fendonem, inspirovaným ideály Francouzské revoluce. Otroci fakticky převzali kontrolu nad ostrovem. Povstání sice bylo Brity potlačeno, ale vztahy zůstaly napjaté až do zrušení otroctví roku 1833.

V 19. století produkce kakaa převýšila produkci cukru a stalo se tak hlavním exportním artiklem Granady, ve 20. století se pak nejvýznamnější stala produkce muškátového oříšku. Půda na ostrově byla pro pěstování tohoto koření ideální, a protože byla Grenada bližším zdrojem než Nizozemská východní Indie, stala se postupně jeho významným producentem.

Mezi roky 1833 a 1958 byla Grenada členem Britských Návětrných ostrovů, přičemž od roku 1885 byla sídlem generálního guvernéra tohoto uskupení.[9] Mezi roky 1958 a 1962 pak byla Grenada součástí Západoindické federace.[7] Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967 (jako &stát přidružený k Velké Británii, nezávislost získala až 7. února 1974.[4] Prvním předsedou vlády nezávislé Grenady se stal odborář[9] Sir Eric Matthew Gairy z Grenadské sjednocené strany práce (anglicky Grenada United Labor Party, GULP) a prvním generálním guvernérem se stal Sir Leo De Gale.

Po roce 1974[editovat | editovat zdroj]. Vyhlášení nezávislosti bylo poznamenáno protesty a stávkami namířenými proti Gairymu a jeho jmenování předsedou vlády. Opozice proti Gairymu začala růst. Přestože Gairyho strana, GULP, vyhrála poslední grenadské volby v roce 1976, narůstající opozice výsledek odmítla uznat pro jeho údajnou podvodnost. Tento vývoj nakonec vyústil v roce 1979 v nekrvavý státní převrat a moci se místo neoblíbené vlády chopilo Nové hnutí spojeného úsilí o sociální péči, vzdělání a osvobození (anglicky New Joint Endeavor for Welfare, Education, and Liberation Movement, zkráceně New Jewel Movement, NJM, též akronym pro Hnutí Nový klenot). Jeho předseda, populární levicový politik Maurice Bishop se stal předesedou Lidové revoluční vlády (anglicky People's Revolutionary Government, PRG). Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (s Kubou a Sovětským svazem) a militarizace země (vznik Lidové revoluční armády; anglicky People's Revolutionary Army, PRA) začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v karibské oblasti. Vedle toho však nová vláda představila i plán pro obnovu grenadské ekonomiky.

Podrobnější informace naleznete v článku Invaze na Grenadu.

V roce 1983 se objevily rozpory ve vládnoucí straně. Přestože Bishop spolupracoval s Kubou a Sovětským svazem, tak ho někteří členové NJM začali považovat za nedostatečně radikálního. Boj o moc mezi jednotlivými frakcemi vyvrcholil vojenským pučem. Vláda Maurice Bishopa byla svržena a moci se chopil generál Hudson Austin. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl pak popraven. O šest dní později (na základě výzvy generálního guvernéra a žádostí okolních východokaribských států) americký prezident Ronald Reagan nařídil invazi na ostrov a svržení režimu. Oficiálním, americkou veřejností široce přijímaným, zdůvodněním byla snaha o ochranu 800 studentů medicíny na univerzitě v Saint George's.

Američtí vojáci při invazi na Grenadu roku 1983. Jednotky americké námořní pěchoty a americké armády o síle 7000 mužů (za podpory 300 vojáků z Barbadosu, Dominiky, Jamajky, Svaté Lucie a Svatého Vincence a Grenadin po několikatýdenních bojích zatkly grenadské politické špičky i jejich kubánské poradce, evakuovaly všechny americké občany, obnovily ústavní pořádek a vrátily moc do rukou generálního guvernéra, Sira Paula Scoona, který vybral Nicolase Braithwaita, bývalého představitele Commonwealthu, aby se ujal úřadu prozatímního předsedy vlády. Byly uspořádány svobodné volby. Po vytvoření nové proamerické vlády Nové národní strany (anglicky New National Party, NNP) v čele s Herbertem Augustem Blaizem (získala 14 z 15 křesel v dolní komoře parlamentu v prosinci 1984 se americká armáda ze země stáhla, přestože mírové síly zůstaly na ostrově až do následujícího roku.

NNP zůstala u moci až do roku 1989, i když s menší převahou poté, co pět poslanců NNP v roce 1987 založilo novou stranu, Národní Demokratický Kongres (anglicky National Democratic Congress, NDC), která se stala oficiální opozicí. V srpnu 1989, po rozluce se svou stranou, založil předseda vlády Blaize novou stranu, Národní stranu (anglicky The National Party, TNP) a utvořil tak menšinovou vládu. Po jeho smrti v prosinci 1989 se jeho úřadu ujal Ben Jones.

Ve volbách v březnu 1990 získal nejvíce křesel Národní demokratický kongres Nicholase Brathwaita. Ten utvořil desetičlennou koalici se dvěma poslanci TNP a jedním poslancem GULP a následně se stal předsedou vlády.

Dominantním náboženstvím je katolictví (53 % populace), protestantství představuje zbývajících 47 %. Nejpočetnějšími protestanty na Grenadě jsou anglikáni, k nimž se hlásí 13,8 % obyvatel. Přestože křesťanství má na ostrově dlouhou tradici, značná část obyvatel praktikuje též kult tzv. obeah, mystické entity bílé magie schopné proklínat lidi (takové prokletí se pak, dle věřících, projeví jako duševní choroba. Tento kult není nepodobný kultu vúdú jinde v Karibiku, oba totiž pochází ze západní Afriky, odkud byli na Grenadu dováženi černí otroci.

Grenada se rozkládá na ostrově Grenada a (směrem na sever) jižní části souostroví Grenadiny, z nichž největší jsou ostrovy Carriacou, Petite Martinique a Ronde Island. Ostrovy jsou sopečného původu s množstvím termálních pramenů. Jsou hustě zalesněny a mají úrodnou půdu. Největší ostrov Grenada je pahorkatý & nejvyšší vrchol Mount Saint Catherine (hora Svaté Kateřiny) má výšku 840 m n. m. & s několika řekami. Na jeho jižním pobřeží je mnoho zátok a zálivů. V jednom takovém zálivu leží i přístav hlavního města Saint George's. Podnebí je tropické (horko a vlhko), s častými hurikány v období mezi červnem a listopadem.

Související odkazy